Southern Cruisers Riding Club znamená něco jako Jižní křižníkový jízdní klub. Jižní proto, že vznikl na jihu USA, v Memphisu, kde jej spolu se svými přáteli založil jistý Rick Perry, vyznavač motorkářské soudržnosti, kamarádství a jízdy na křižníku, což, jak jistě víte, není v tomto slova smyslu válečné plavidlo, ale slangový výraz pro velký těžký motocykl.
http://www.youtube.com/watch?v=b3qZmPA5_LU&feature=player_embedded#
Původně lokálně orientovaný klub objevili díky internetu další "stejně postižení" a členská základna se začala rychle rozšiřovat nejen co do počtu, ale i teritoriálně. Postupně se působnost SCRC rozšířila na celé Spojené státy a za nedlouho i za moře, do Asie, Austrálie a Evropy, jmenovitě do Francie a později do Čech. S tím byla samozřejmě spojena změna celé organizační struktury. V USA se klub rozdělil na regionální pobočky, (tzv. Chapters), v ostatních zemích vznikly národní pobočky, jež se ještě dále větví opět na chaptery. Podobně je tomu i v České republice.
Vedení má SCRC v USA, v jeho čele stojí president, jímž je Rick "Rickster" Perry, a dva vicepresidenti, (či podle překladu z angličtiny ředitelé), Richard "HogMan" Krause, který má na starosti chaptery, a Bill "JarHead" Strebel, který se stará o záležitosti spojené s členstvím.
Logo pochází pochopitelně z USA a používají ho všechny chaptery sdružené v SCRC. Je to ochranná známka, kterou vlastní vedení klubu v USA.
Logo vyjadřuje zásady našeho klubu ve stylizované podobě - orel jako symbol volnosti a svobody, na pozadí motocyklové kolo jako symbol naší záliby, indiánská křídla symbolizují rozmach a rozšiřování a rohy otočené nahoru jsou symbolem moudrosti. Nápis na kruhu symbolizujícím pneumatiku SOUTHERN CRUISERS RIDING CLUB znamená něco jako jízdní klub cruiserů z jihu a je připomenutím, že náš klub byl založený v “jižních státech” USA, konkrétně v Memphisu, v oblasti, které se říká Southern States. Riding je důležité slovo, které vyjadřuje přesné zaměření našeho klubu a kterým se odlišujeme od jiných klubů.
Prvním mužem každého chapteru je vždy tzv. 1st Officer, jeho zástupcem pak 2nd Officer.
A jak na pionýrské doby vzniku dnes již mnohatisícového klubu vzpomíná jeho zakladatel a president, Rickster Rick Perry?
Po patnáctileté pauze jsem si koupil novou motorku a začal jsem si užívat života trochu víc, než dříve. Po několika týdnech ježdění mi začalo něco scházet... Motorkářské kamarádství a bratrství. A to byl okamžik, kdy jsem se rozhodl v oblasti Memphisu, kde jsem potkal nové přátele, se kterými jsme začali společně jezdit a užívat si nádherných pocitů při jízdě, založit klub, který by byl akceptovatelný i naším okolím. Bylo nás pár a klubu jsme dali jméno Southern Cruisers Riding Club. Na tenkrát začínajícím internetu jsme založili pár stránek o našem klubu a diskusní fórum, kde jsme mohli všichni společně komunikovat a připravovat nové akce a vyjížďky. Během této doby jsme pracovali na klubovém logu a prošli jsme desítky návrhů, než jsme se všichni shodli na logu, které náš klub používá dodnes a které je zaregistrovanou ochrannou známkou. Velmi krátce po založení a zformování klubu v Memphisu, mě kontaktoval Jerry Longdon, (přezdívaný HIP), z oblasti Knoxville a ptal se na náš klub. Když Jerry zjistil, že se jedná o místní klub, rozhodl se založit pobočku či motorkářsky “chapter” v Knoxville. Chtěl prostě vidět, co to udělá a jaký by byl zájem. Během této doby jsme připravovali pravidla pro organizaci klubu a zásady pro členy. Nechtěli jsme, aby se klub dostal do kategorie “špatných” klubů a aby byl naprosto čistý, průhledný a legální ve všech směrech. Pobočka v Knoxville se začala starat o organizaci a ze zakládajícího klubu v Memphisu se stala regionální pobočka v Tennessee. Po krátké době se ukázalo, že dvě pobočky pracují velmi dobře a byli jsme spokojeni. Potom zavolal Tim Jones z města Rome ve státu Georgia. Jeho první slova byla: “A co takhle založit pobočku v Georgii?” Překvapilo nás to, protože je to poměrně daleko, a nenapadlo nás, že by někdo mohl mít o klub zájem. Ale dříve než jsme se nadáli byla na světě aktivní pobočka v Georgii. Během rozhovorů nám Tim řekl, že se zabývá navrhováním webovských stránek a že by bylo dobré mít svou vlastní doménu a že by se staral o naše stránky na internetu. Byli jsme překvapeni, ale stalo se a naše doména http://www.southerncruisers.net začala fungovat. A tím to vlastně všechno začalo.
Přišla řada dalších lidí, kteří založili pobočky v Karolíně, Oklahomě a další v Tennessee. Zdálo se, že se všichni chtějí stát členy Southern Cruisers Riding Clubu. Během let jsme otevřeli pobočky ve všech státech USA a v řadě dalších zemí v Evropě, Asii i v Austrálii. Nárůst členů je rychlejší než kdy jindy a denně se přihlašují další a další zájemci. Uvědomil jsem si, že zájem o členství je tak velký proto, že lidé si přáli být přesně v takovém klubu, jako je Southern Cruisers.
V našem klubu je spousta veteránů, aktivních vojáků, pilotů, úředníků i dělníků, lidí bez práce a naopak vysoce pracovně vytížených lidí - prostě na věku ani povolání nezáleží, jde nám jen o radost a kamarádství.
V současné době má náš mezinárodní klub tisíce členů. Jsme rádi, že se to povedlo.
Historie klubu v česku
Nápad s klubem jsem dostal při poměrně intenzivní komunikaci v konferenci majitelů WS v USA. V té době nebyly diskuzní fóra nic známého ani běžného a najít nějaké virtuální místo, kde by se člověk dozvěděl nějaké informace o svém stroji nebo dostal tipy na doplňky a úpravy, byl v Evropě naprosto problém.
Konference v systému Delphi forums vznikla jako jedna z prvních a do diskuzí se tam zapojovali majitelé WS prakticky z celého světa (Austrálie, Singapur, Anglie a pochopitelně USA). A právě velký počet majitelů z USA byli členové klubu SCRC. Zaujalo mě to a začal jsem se zajímat o jaký klub se jedná a začal jsem komunikovat s vedením klubu (v té době vedli klub zakladatelé - Rick Perry "Rickster" a Jerry Longdon "Hip" - válečný veterán z Knoxville). V té době vznikaly nové chaptery po celých USA a klub nabíral první stovky členů, kterým se líbila otevřenost klubu k japonským a obecně neamerickým značkám takzvaných "metrických cruiserů" a také fakt, že se nemusely platit žádné příspěvky. Ačkoliv struktura a organizace byly poměrně pevně dané, jednotlivé chaptery měly možnost upravit si všechno podle svých potřeb. Poměrně jasnou identifikací byly například poprvé jasně a pevně definovaná pravidla pro skupinovou jízdzu, které v této formě od klubu přebíraly i další kluby.
Nadšený z koncepce tohoto klubu jsem se začal zajímat o možnost vzniku chapteru v ČR a dostal jsem značnou podporu ze strany vedení klubu v USA a řadu nápadů pro začátek. Vznik českého chapteru znamenal obrovské úsilí a nadšení zakládajících členů v té době. Problémem byla jednak komunikace (v roce 2000 nebyl zdaleka tak rozšířený levný internet, i za primitivní webhosting se platily značné peníze) a SCRC měl celou klubovou komunikaci založenou na internetu, což byl zpočátku pro nás problém. První setkání lidí, které klubová myšlenka zaujala, bylo v dnes již neexistujícím baru Štvanice v Praze.
Na setkání přišli lidé, kteří jsou dodnes kamarády - i když někteří již dávno nejezdí na motorkách a někteří žijí a pracují v cizině apod.. V té době jsme bojovali o existenci nejen s dalšími kluby, kteří náhlý příchod "amerického" klubu neviděly s nadšením, ale zejména s existujícími hardcore kluby, které sice v USA s SCRC problémy neměly ale u nás jsme byli celkem snadným terčem. Navíc v klubu jsme měli zpočátku členy, kteří viděli v SCRC možnost vytvořit alternativu tvrdých klubů, kam neměli šanci proniknout a díky otevřenosti SCRC najednou měli možnost u nás. To nutně vedlo k názorovým střetům, mnoha zbytečným meetingům s tzv. 4% kluby, kde jsme hasili různé potíže, které vznikaly zejména na srazech, ale to patřilo k začátkům a byly to cenné zkušenosti. Hlavní zaměření klubu bylo na ježdění a SCRC odpočátku jezdil a jezdil hodně. Už první rok jsme pořádali spoustu vyjížděk a akcí zejména v ČR (včetně klubového setkání v kempu Bucek, akci pro nevyléčitelně nemocné děti z hospicu Klíček...) ale také projížďky na prodloužené víkendy v Alpách apod..
V druhém roce (tedy 2001) jsme už pořádali kromě klubového srazu na Sázavě téměř každý víkend klubovou akci spojenou s neuvěřitelnými konzumacemi dobrého jídla (tyto akce byly pro SCRC u nás typické) a mezi zahraniční cesty je potřeba zařadit třeba účast na HOG srazu v St. Tropez ve Francii, kam jsme jeli pochopitelně po ose na týdenní výlet s tehdy novým členem Dennisem, který se do ČR přestěhoval z USA, kde žil téměř celý život.
Každý rok pak přibývalo zahraničních akcí - ať už účastí na srazech (Itálie, Slovensko..) tak našich vlastních akcí (Chorvatsko, Polsko..). A pochopitelně lepší a lepší byly i klubové srazy - takzvané celonárodní, které vždy pořádaly regionální chaptery, které se snažily udělat co nejlepší akci aby trumfli ostatní. Další srazy byly v Beskydech, Brně a pochopitelně i v Praze, kde akci pořádaly doslova desítky členů a uspořádali akci takového rozsahu a kvality, že se jen těžko dala překonat. Měla to být ukázka toho, co dokáže klub zorganizovat a osobně tento sraz považuji za nepřekonatelný - co se týče programu, vyjížděk i nových nápadů a účastníci si ho jistě budou pamatovat navždy.
Tomáš „Toko“.
Proč se stát členem právě SCRC klubu?
Klub má jedinečnou filosofii a prostá pravidla:
Žádné členské poplatky!
Žádné povinné členské schůze!
Žádné povinné úkoly pro členy
Právě proto, že tento klub je klubem svobodným a naší členové nejsou zavalováni žádnými povinnostmi, je nás po světě okolo třiceti tisíc členů. Odpovědnost a vytíženi v tomto případě spadá jen na vedoucí poboček, tzv Officery, kteří se starají o program, vyjížďky a související dění v jednotlivých Chapterech. Tím není samozřejmě dotčeno, že by nikdo z členů nemohl pro své kamarády cokoli zorganizovat a připravit. Nicméně vše je v SCRC založeno na dobrovolnosti, z čehož vychází i odpovídající pohoda a radost ze společných chvil s kamarády i Cruisers jízdy.
Od našich členů však přesto důsledně žádáme:
Vždy jezděte opatrně!
Nikdy se nechovejte tak, aby to vrhlo špatný pohled na náš klub!
Jezdíme přece pro radost z jízdy. Většina našich vyjížděk je plánována místními pobočkami. Z toho důvodu máme v české republice nyní aktivních osm regionálních, poboček (chapters), podle největších koncentrací členů. Takže je jedno, jestli vlastníte Harley, Hondu, Kawasaki, jestli cruiser, chopper, naháče nebo cestovní stroj, vždy jste vítáni v Southern Cruisers Riding Clubu. Členství je bezplatné. Pokud jste již přijati za členy, můžete si objednat klubové předměty s logem klubu. Klub organizuje charitativní akce pro nadace, krátké i delší vyjížďky, klubová setkání, pobytové cesty a řadu dalších akcí, pořádaných jednotlivými členy nebo klubem jako takovým. Klub propaguje základní bezpečnostní pravidla pro motorkáře i veřejnost a za žádných okolností nebude spojován s nelegálními aktivitami. Klub je zásadně proti požívání alkoholu při jízdě a na svých vyjížďkách dodržuje zásady bezpečné jízdy ve skupině, stejně jako pravidla silničního provozu a ctí eticko-morální zásady slušného chování. Klubová aktivita je zajištěna téměř po celý rok, tedy i v zimních měsících, kdy se členové spolu setkávají nejen na pořádaných akcích a programech, ale též sportovních setkáních, plesech či jiných akcích. Jsme pohodovým klubem, pro pohodové lidi a jsme otevřeni pro všechny nám podobně založené motorkáře a jiné přátelé.
Máte li zájem zkusit s námi jezdit, kontaktujte nás na uvedený mail: bmwjurek@seznam.cz
Rádi se s Vámi seznámíme