Jdi na obsah Jdi na menu
 

Test Endur 2011

Je pravdou, že v dobách, kdy jsem jezdíval na Varaderu, slýchával jsem z úst některých majitelů BMW, že jen BMW je ta pravá a jediná cesta a že jen na BMW může člověk dosáhnout cíle, kterého se na jiném motocyklu dosáhnout nedá a podobné hlášky. Snad bych jim i na nějakou dobu věřil, než bych poznal lidi, kteří dokázali, nejen na Varaderech, projet drsné cesty Maroka, Sibiře a dalších míst. Přemýšlel jsem dlouho také nad tím, v čem je BMW lepší než Honda a KTM a zase naopak. Je pravdou, že Brezovar projel na BMW svět a má na něm najeto přes dvěstěpadesát tisíc kilometrů, je ale také pravdou, že Jarda Šíma najel na Africe Twin více než dvěstě tisíc kilomterů, rovněž bez jediné závady, zatímco Igor, musel řešit ložiska v kardanu a spojku. Jarda dělal rovněž test Varadera, na kterém po sto tisíci kilometrech, motorová brzda vykazovala, téměř stejné hodnoty, jako byly u nového motocyklu. Dlužno též říci, že Jarda Varadero testoval v jízdě ve dvou, naložený, ne v právě ideálním terenu a ještě s přívěsným vozíkem. A to se s ním Jarda určitě moc nemazlil.

            No ať tak, či onak, na to, který motocykl je ten pravý, nikdy nepřijdeme, protože jeden má rád holky, jiný zase vdolky a tak je celkem zbytečné vůbec tyhle diskuse otevírat. V každém případě, nejlepší motocykl je koneckonců přece ten, který Vás doveze bezpečně do svého domova a tak diskuse a pření se, přenechejme raději majitelům firemních oblečků, se zvednutými nosy nahoru, protože ti byli, jsou a budou zastoupeni, snad v každém logu. Naštěstí motorkářství není jen o značce, ale mělo by být vždy o cestování a především o lidech.

            Proč jsme se však rozhodli uskutečnit test endur, který měl být základem pro porovnání jízdních vlastností určitých typů motocyklu? Nebyl to honorář, za napsaný článek, pro časopis jak mínili někteří, ani snaha o zviditelnění se, jak mínili druzí. Byl to především vlastní zájem, vyslechnout si názory majitelů některých motocyklů, protože jen ti sami, mohou z hlediska dlouhodobé zkušenosti vyjádřit své zkušenosti, na základě několika otázek, které jim byly položeny. Abychom tohle mohli zrealizovat, bylo potřeba nakonfigurovat otázky, do elektronické podoby a umístit je na web, pomoci automatického vyhodnocovače, který výsledky zpracovával v podobě grafů a třídil je do jednotlivých škatulek. K tomu, aby se tento projekt mohl dostat k vlastním respondentům, byli osloveni nejen majitele, které jsme znali, ale byly umístěny odkazy na Varadero stránky, stránky GS, Cenduro, Boxer Morava a další motorkářské weby. Odpovědělo odhadem stopadesát respondentů, přičemž jen necelá stovka, se dala číst, neboť víme, lidé jsou různí. Nebyl jednoduchý úkol vše tohle roztřídit a zpracovat. Samozřejmě, setkali jsme se i s kritikou. Nešlo o žádné vyhodnocování, který motocykl že je ten „nej“, protože jak víme, to ani nelze. Šlo především o sdílení pouhých názorů, majitelů určitých typů motocyklů, což v neposlední řadě, může být velmi dobrým vodítkem, právě pro ty, kteří se pro výběr určité značky či typu, rozhodují. Díky však té početné skupině, kteří se tohoto projektu zúčastnili, a na dotazy v testu odpověděli. Koncem loňského roku, bylo v plánu se o tyhle získané názory, podělit v úzkém kruhu několika přátel, na plánované podzimní akci, která měla být na chatě Kotař, kde při praskajícím krbu, měli jsme užít příjemné chvíle. Šlo především o setkání, než o nějaké testování, ale aby to mělo trošku tajemný a zároveň recesní nádech, dostala plánovaná akce název „Velký Test Endur“ Bohužel, zlá nehoda, podobná té Maxmiliána Drápově, mne postihla, neboť „fraktura meoli“ způsobila, že nebylo možno tuhle akci zrealizovat. Jenže to byste nesměli mít pár skvělých přátel, kteří Vás již od jara uháněli, že ten „Test Endur“ prostě musí být, vždyť oni se na něj tak těšili… J No a tak slovo dalo slovo a šli jsme do toho opět. Nicméně, rozhodli jsme se, otázku sdílení názoru respondentů, s ohledem na některé zkušenosti, raději vynechat.  No a jaké že to bylo, víte ostatně nejlépe sami Vy, kdo jste byli účastni. Užili jsme si sami sebe, legrace i přírody. Ti kdo dorazili na motorkách, jistě nelitovali, protože i když bylo zima, průjezd zákazy, ke kterým jsme měli povolení, stál za to. Nikomu jistě nevadila mrazivá krajina, která měla bezesporu své kouzlo a krásu. Báječná byla tiskovka s kamarády a spoustu legrace přinesl též průjezd bahnem. Pro třicet lidí, už stálo bloknout chatu celou, takže jsme ji měli sami pro sebe. Holky z personálu, které se o nás staraly, Hanka a Renča, byly jistě příjemné a jídlo nemělo chybu. Vždyť samotný guláš, se připravoval podle staré receptury a dopékán byl v troubě ještě dvě hodiny, tak, jak jsme to pro Vás požadovali. Snad nikdo ani neví, že tahle akce měla být ohrožena, neboť stalo se, že v zásobnících, s ohledem na dlouhotrvající sucho, došla voda. Díky však Hance, která zajistila dovoz vody deseti kubíkovou cisternou, jsme se zde mohli sejít. Patří téhle holce dík, za ochotu. Chata byla rovněž příjemně vytopena, a jak víme, měli jsme i včasný budíček Generálskou sirénou, to aby nikdo nezaspal na snídani. Díky všem, kteří si připravili cestopisy a podělili se o ně s námi. Soutěž v průjezdu bahnem, vyhrál Chozé, těsně před Honzinem a Pájušou. Nominace motocyklů, dle hlasování zůčastněných obsadil na pátém místě BMW GS 1100, spolu s se Suzuki V-Strom 650. Na čtvrtém místě skončil BMW GS 1200 ADV, třetí patřilo KTM 990, druhé místo obsadila Honda Africa Twin a první, no přece BMW GS 1150 ADV. Přísahám, že jsem anketu nezmanipuloval : - ) .   Nejhezčí cestopis byl vyhlášen pro Zdenyho, Rendy, Hanyse a Páju. Ofrouďákem roku se stal pro rok 2011 Generál, před Pájou, která byla druhá a Chozém s Honzou Patákem, kteří společně uspěli na třetím místě. Snad ani závěrečná endurotéka, nebyla marná a byl prostor si nejen popovídat, ale se i lehce v rytmech zavlnit…  Též nutno zmínit, slavnostnější událost, že jsme poprvé v ostravském chapteru zavedli funkci a titul Road Captainů. To proto, aby byla veřejně delegovaná odpovědnost i autorita vedoucích jezdců, kteří jsou odpovědni za vedení kolony a mají pověření Officerů. Do téhle funkce Road Captain, byli slavnostně uvedeni a prvním Officerem Bobem pasováni Zdenek „Zdeny“ Sykora a Jan „Hanys“ Grzymek. Tedy kluci, ještě jednou gratulujeme a stojíme za Vámi. Snad poprvé v historii bylo také veřejně přečteno Road Captainské desatero, které jsme na základě letitých zkušeností, sestavili tak, jak si myslíme, že je nejdůležitější, aby bylo Road Captainy zohledňováno a dodržováno. Byl to hezký čas, být opět spolu a možná mi dáte zapravdu, bylo znát i zvláštní atmosféru, když bylo společné jídlo a když se společně připíjelo na zdar, dalších akcí. Tenhle klub je o lidech. Jsme rádi, že o bezva lidech. Vždyť úcta jednoho k druhému, je věc, která je základem nejen slušnosti, ale především klubového bratrství, které přece v SCRC také je. Bylo milé, přivítat mezi námi naše hosty, Jarka a Šárku, kteří jsou trikeři-cestovatele, které jsme mohli poznat letos na cestách Rumunskem. Mohli jsme také poznat Vojtu Sehnala, našeho nového kamaráda a motorkáře. Také Renču Milku a další. Přátele, byla to dobrá akce a díky za ni, patří především Vám, protože něco připravit, není zas až tak složité, protože jaká je atmosféra, záleží vždy na lidech. Jinými slovy není důležité jak, ale s kým… byť tohle mi důvěrně připomíná nejnovější slogan:  „…Není důležité na čem…“

Přátele, ještě jednou díky a kéž se setkáme opět brzy, třeba na Valašském, Vánočním jarmarku s čerty, posezením a žerty!

 

Jurek        

 

Fotečky z akce

 

Krátké videjko

 

Celý záznam ke ztažení

 

Nominace endurek

 

Nominace krátká

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Díky

(Monika, 22. 11. 2011 20:51)

Bylo to super, Jurku. Ale v noci nás málo trsalo :-))). Těším se na příště!

Re: Díky

(Vlčák, 8. 12. 2011 16:55)

jak kdo Jurku:-)

Nebojička Mončo!

(Jurek, 25. 11. 2011 23:21)

Občas paříme až do rána a umíme i zazlobit... :-) Zvláště já. Občas zařádím i na pódiu, neboj, všeho do času. Slušně jsme šli haji. :-) , tentokrát, před půl nocí :-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA